Městečko Rejštejn leží 15 km jižně od Sušice v okrese Klatovy ve výši 568 m nad mořem při ústí říčky Losenice do řeky Otavy. Tato původně rýžovnická osada se dnes nachází na samé hranici Šumavského národního parku.

Na horním toku Otavy a na jejích přítocích se od pradávna rýžovalo zlato. Při rýžovištích vznikla postupem času osada Rejštejn (německy Reichenstein - Bohatý kámen). V okolí se začalo těžit zlato i z primárních ložisek hornickým způsobem. Tehdy Rejštejn tvořil jeden správní celek společně s nedalekými Kašperskými Horami. V roce 1584 se stal samostatným horním městem. V 17. století těžba zlata v okolí města končila a postupně ji začala nahrazovat rozvíjející se sklářská výroba. Roku 1836 byla založena sklárna zvaná Klášterský Mlýn. V období 1878 - 1908 to byla nejvýznamnější sklárna v Rakousku-Uhersku. Získala řadu ocenění zejména za uměleckou a technickou úroveň secesního skla. Její provoz byl ukončen v roce 1947.

Mezi architektonickými památkami je nejvýznamnější kostel svatého Bartoloměje, připomínaný roku 1570. V roce 1792 byl přestavěn v barokním slohu. V cibulové báni je zavěšen gotický zvon ze 14. století.
Na náměstí je uložen tzv. rýžovní kámen s miskovitou prohlubní ze středověké úpravny zlaté rudy jako památka připomínající zdejší těžbu zlata.