Milevský klášter je nejstarším klášterem v jižních Čechách a cennou románskou památkou. Nachází se na severním okraji města Milevska, jehož založení se vznikem kláštera úzce souvisí.

Premonstrátský klášter v Milevsku založil velmož Jiří z Milevska pravděpodobně roku 1184. První doložená zmínka o klášteře pochází z roku 1187, kdy byl jmenován jeho první opat Jarloch (Gerlachus), jeden z pokračovatelů kroniky Kosmovy. Krátce po založení vznikla v blízkosti ves a později město Milevsko. Stavba opevněného kláštera byla dokončena ve 14. století. V té době při něm byla založena také latinská škola. Klášter se stal na dlouhou dobu významným centrem vzdělanosti a kultury jižních Čech. V roce 1420 byl vyvrácen husity. Panství poté změnilo několikrát majitele a církvi se vrátilo až v roce 1623, kdy jej získal strahovský klášter a zřídil zde proboštství. V 17. a 18. století byl klášter barokně upravován. Jeho existence pak byla ukončena roku 1785 výnosem císaře Josefa II.

Hlavní budovou kláštera, který tvoří uzavřený areál se dvěma nádvořími, je bazilika Navštívení Panny Marie se dvěma věžemi, jejíž stavba byla započata před rokem 1200. Zhruba ve stejné době byl vystavěn i hřbitovní, dříve farní kostel svatého Jiljí, který je ukázkou vynikající románské církevní architektury.
V současnosti slouží klášter opět církevním účelům, veřejnosti jsou přístupné kostely Navštívení Panny Marie i  svatého Jiljí a oblastní muzeum.