Zřícenina hradu Borotína, označovaného někdy též Starý zámek, se tyčí na ploché vyvýšenině, obklopena ze tří stran vodami Zámeckého rybníka a rybníka Babince, asi 12 km severozápadně od města Tábora v nadmořské výšce 539 m.

První zmínky o hradu pocházejí z roku 1356. V roce 1434 byl Borotín obléhán vojsky Prokopa Holého, dobyt však nebyl. Počátkem 17. století (1623) vypálila hrad císařská vojska a jako konfiskát se dostal do majetku Lobkoviců, kteří jej připojili k jistebnickému panství. Ti však vypálený hrad již neobnovili a ponechali jej svému osudu. V první polovině 19. století byla část hradu zbořena a kámen zde získaný byl použit ke stavebním účelům.
V osmdesátých letech 20. století byl hrad konzervován. Zůstaly z něho zachovány části obou věží, zbytky starého paláce a zřícenina nového paláce s bránou.

V čele hradu se tyčila nad hlubokým dvojitým příkopem mohutná válcová věž, za níž se rozkládalo zhruba půlkruhové nádvoří obklopené ze tří stran obytnými budovami. Z jihovýchodní strany vystupovala z paláce menší válcová věž.

Přístup ke zřícenině umožňuje odbočka ze silnice Tábor - Praha v Sudoměřicích vlevo, směr Sedlec-Prčice. Pěší turisty přivede do Borotína trasa modré značky z Jistebnice (asi 10 km), nebo žlutá značka ze Střezimíře, případně z Balkovy Lhoty. Přímo k hradu vede i trasa červené značky z Tábora (asi 17 km).